Tábor
31. 12. 2008
Je 1.7. a konečně jede na tábor. Školní tábor, kde budou i fotbalisti. Je jen na necelý týden. Spěchá k autobusu s taškami a kamarádkou Denisou. Nasedá a odjíždí. Za půl hodiny je na místě. Než dostane pokoj, jde se koupat, protože je parný den a pokoje ještě nejsou uklizené. Potom si hodí věci nahoru, převleče se zpět do plavek a jde ven. Vrací se až na večeři.... Po večeři se shromažďuje ve společenské místnosti, kde jsou rozděleni do čtyř skupin. Zelení, Modří, Žlutí, Červení. Ona byla ve skupině s dalšími deseti lidmi. Hned druhý den se zamilovala do nádherného kluka. Jmenoval se Patrik. U bazénu se házeli do vody a cákali na sebe vodu. Smáli se abavili se spolu jako bratr a sestra. Ale on byl pro ni více. Třetí den mu poslala po Denise vzkaz. On však odpověděl bolestivé NE. Netušila proč... Její další kamarádka se ho ptala a on odpověděl, že by možná i ANO. Ale nakonec spolu nechodili. Bylo jí to líto. Jednou v pokoji si sedla na okno v koupelně a s pálivými slzami koukala dolů z prvního patra. Přišla za ní Denisa, která brečela kvůli jiného kluka. Obě si povídaly a brečely spolu. Pak se ale rozhodla to vše zkončit. Poslala Denisu dále od okna s tím, že skočí. Sápala se na parapet, ale Denisa ji držela za jedu nohu. Přemlouvala ji, plakala, ale nepomohlo to. Rozhodnutá skočit kopla Denisu nohou do břicha a vyskočila po hlavě. Následoval tvrdý náraz. Dnisa řvala, brečela a běžela pro Patrika. Hned přiběhl a podíval se z okna. Se slzami na tváři seběhl dolů k jejímu tělu. "Já si nebyl jistý, ale teď jsem. JÁ TĚ MILUJI... Neodcházej ... prosím." Řval, brečel, objímal ji, ale nic už ji nezachránilo. Pomalu vyšel schody na místo, kde skočila. Podíval se dolů a z tváře mu sjela slza. Vystoupila na parapet jako ona a chytil se rámu okna. Vystrčil ruce a začal si pod sebou představovat bazén. Napnul ruce a s představou, že je pod ním všude plno vody skočil šipku přímo k jejímu tělu. Ruce, hlava, tělo, nohy. Vše se zranilo a náhle odešlo. Viděla jak skáče, chtěla ho z nebe zastavit, ale nemohla.Skočil. Jeho hnědo-černé vlasy byly jediné, co byly vidět na jeho tváři. Byla krvavá a znetvořená. Ležela na zemi a už nikdy nevstala. Pak hledala jeho duši, i on ji, ale nikdy se v tak velkém prostoru nenašli.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář